Single Post

Snažilkám s upřímnou láskou

Vždycky jsem ráda poslouchala příběhy žen. Už jako malou mě fascinovalo, jak jsme si všechny podobné, jak podobné žijeme životy, procházíme podobnými zkouškami, na stejných zkušenostech rosteme nebo padáme… Učím se léčit ženská těla a duše, když v některé zkoušce neobstojí a onemocní. I nemoci se opakují. Vše je prosté. Rozmlouvám se ženami téměř třicet let a vše se stále opakuje. Kromě lásky a vztahu k matce se v jejich vyprávěních objevuje ještě jedno z velkých ženských témat – mateřství.

Jako dula doprovázím ženy při porodech, pláču s nimi štěstím, když se děťátko narodí krásně a zdravě a jeho život začíná velkou porcí lásky, pláču s nimi bolestí, když je jejich děťátko opustí, vnímám obrovskou beznaděj, když se rozhodují, zda se stanou matkou, nebo se s rostoucím životem v sobě rozloučí. Také ale mluvím se ženami, které zoufale touží po děťátku, se ženami smutnými a vnitřně rozpolcenými různými obavami, otázkami, proč se jim nedaří otěhotnět. A asi nejvíc pro ně píšu tohle povídání.

V posledních letech vnímám velký nárůst počtu žen, kterým se nedaří přijít do jiného stavu nebo miminko donosit. A naše vyspělá společnost na to také bleskurychle reaguje. Vytvořili jsme dokonale vypracované scénáře umělého oplodnění a eufemisticky a alibisticky ho nazýváme asistovanou reprodukcí, abychom zakryli onu nepřirozenost. Vznikají kliniky, specializovaná pracoviště, ústavy, webové portály, byly vydány spousty odborných lékařských knih na téma neplodnost… Pokaždé, když něco takového vidím, mé srdce, má ženská intuice křičí ze všech sil zoufale NE!

Silně totiž vnímám, jak obrovský až neúnosný tlak je právě na vás „snažilky“ vyvíjen, jak silně jste ohroženy nejrůznějšími lobby a jak snadnými jste oběťmi všech, kdo nabízí „zaručený úspěch bez záruky“. Vaše situace je v mnohém ještě horší než situace těhotných žen, které jsou čím dál víc po většinu svého nejkrásnějšího životního období zastrašovány, testovány, srovnávány podle tabulek. I s vámi je zacházeno jako s klientkami v tom lepším případě, jako s pacientkami v tom horším. Jako se ženami s bolavým srdcem a hlavou plnou bolavých otázek však téměř nikdy. Jak je to možné? Odpověď je smutně racionální. Právě kvůli té bolesti jste tak skvělým koncovým zákazníkem! Omílané fráze „pro dítě udělám přece cokoli“, „děti jsou prioritou“, „dítě je smyslem života“ a jiné jen nahrávají na ruku a kapsu všem, kteří na vás chtějí vydělávat. Zodpovědnost za úspěch či neúspěch otěhotnění je naprosto samozřejmě kladena na vás, vy si máte vybrat, vy se máte rozhodnout, vy se máte snažit. Jak je to bláznivé!

Ten, kdo se rozhoduje, zda přijde, kdy a jak, je přece především děťátko! Jsme neuvěřitelně opovážliví a egoističtí, když takto přehlížíme vůli té nejdůležitější postavy celé hry života. To děti jsou největšími učiteli každé doby, to ony přinášejí pokrok a vývoj, změnu a život, to ony transformují energii rodičů a všech předků, to ony vnášejí krystalickou čistotu neposkvrněné moudrosti do našeho světa! A my často zoufale omámení rozumem, strachem, systémem, penězi a bůhví čím ještě jim chceme rozkazovat, chceme rozhodovat o jejich bytí a nebytí? A pokud to na samém začátku uděláme, jak má taková bytost pak žít svobodný a spokojený život? Proč je pro nás tak těžké nechat jim svobodu volby? Není dokonale ženské spíše pokorně rozmlouvat s tou dětskou duší, ptát se, co mám změnit, abych jí mohla nabídnout své tělo a lásku? Tento vyspělý svět za nás začal rozhodovat, bere nám naše lidské a občanské kompetence. Necháme si od něj skutečně vzít i ty nejzákladnější, rodičovské v jejich úplném zárodku a vůbec možnost o nich svobodně bez nátlaku rozhodovat?

Vídám často ženy, které přivedly na tento svět děti nevědomky, náhodou, proti své vůli anebo prostě jen proto, že už měly věk, už se to hodilo, nebo protože to vyřešilo jejich osobní situaci. A vždycky je to poznat. Na těhotenství, porodech, výchově, celkové spokojenosti dětí a celé rodiny… Téměř každá ale máme na výběr. Můžeme jen využít naší biologické dispozice a prostě „mít“ děti, stárnout a umírat. Můžeme ale také vědomě přivádět na tento svět spokojené bytosti a žít vedle nich spokojený život.

NIKDO NENÍ POVINEN BÝT RODIČEM

ŽENA MŮŽE BÝT ŽENOU I BEZ POROZENÍ DÍTĚTE

ŽENA MŮŽE BÝT MATKOU I BEZ POROZENÍ DÍTĚTE

EGOISMUS A ŽENSTVÍ K SOBĚ NEPATŘÍ

KAŽDÁ DĚTSKÁ DUŠE JE HODNA RESPEKTU

Snažím se vždycky naslouchat miminkům. I těm nenarozeným v menších i větších bříškách a dokonce ještě nepočatým, a někdy i těm, které z nějakého důvodu nechtějí mezi nás. Jsou z nás nejmoudřejší a nejčistší. A ony říkají těm snažícím se ženám všechny totéž.

Ženo, já nejlépe vím, jak moc bys chtěla být mojí maminkou. Dokonale vnímám každou tvou myšlenku a každý tvůj pocit. Už dlouho jsem tvou součástí, vždycky jsem jí bylo. Nech mě k tobě mluvit slovy, kterým rozumíš. Moje já není ohraničeno časem ani prostorem, neznám chtění ani lpění, nikam nespěchám, nic nepotřebuji, jsem tvořeno jen tebou.

Ve své nekonečné čisté moudrosti tě upřímně prosím, abys začala vnímat také ty mne. Zatím se mnou nemluvíš, nevnímáš. Hledáš mne na špatných místech, hledáš mne mimo sebe, pokládáš otázky ne mně, ale cizím lidem a oni vstupují do našeho společného prostoru bez sebemenšího respektu, pokory a pochopení. Vyvolávají v tobě emoce, které nejsou tvé – strach, smutek, vinu, selhání, zahanbení. Já ti však mohu říci vše podstatné, stačí, když se ztišíš, zklidníš a přestaneš se poblázněně snažit. Teprve potom mne uslyšíš, jak se tě ptám na ty skutečně důležité věci. Pokud už nyní v duchu odmítáš, pokud se necháš strhnout k porovnávání se s jinými ženami, zase neposloucháš. Každý jsme jedinečný, máme maličko jiný úkol v tomto svém životě, proto je svět tak dokonale barevný. Prosím, ztiš se, nepředjímej, jen poslouchej a upřímně sobě i mně odpovídej.

Přijímáš sama sebe? Máš se ráda? Máš ráda své tělo? Umíš si sama ze sebe udělat legraci? Nemluvím o čokoládových masážích, seminářích, svíčkách, andílcích, rituálech, seberozmazlování, terapiích všeho možného, přehrabování se v sobě a živení dalších „odborníků na tvou duši“. Mluvím o zdravé kosmetice, oblečení, zdravém jídle, pití, o hlubokém dechu, pohybu na čistém vzduchu v přírodě, o nekouření a neužívání alkoholu, chemických léků a umělých hormonů.. Mluvím o prosté moudré spokojenosti s tím, co ti bylo dáno. Protože já budu spokojené, jen pokud budeš spokojená ty. A pokud nejsi, proč mě k sobě zveš? Co mi chceš nabídnout? Nebo jsem to já, kdo tě má učinit spokojenou?

Žiješ ve spokojeném vztahu? Miluješ muže, který má být mým otcem? Zažíváš s ním radost, přijetí, krásné milování, pěkné orgasmy? Smějete se spolu? Radujete se oba ze svého společného života? Budete mít na mne čas? Myslíte na mne oba s láskou?Nemluvím jen o tvé spokojenosti, mluvím o vašem spokojeném vztahu. Protože já budu spokojené, jen pokud budete spokojení vy. Pokud nejste, proč mě k sobě zveš? Co mi chceš nabídnout? Nebo jsem to já, kdo vás má učinit spokojenými?

Jaký máš vztah se svojí matkou a otcem? Především bezpodmínečné přijetí, pochopení tvé matky a až skutečné odstřižení se od její pupeční šňůry z tebe může udělat zralou ženu připravenou na mateřství. Pokud jsi plná zloby a křivdy ve vztahu ke své matce, jakou chceš být matkou mně? Pokud ti bylo ublíženo, naplň své srdce láskou a nelpi na sobě. Spolu můžeme žít svůj vlastní příběh.

Jak moc jsi ženou? Věříš si ve své mateřské roli? Nebojíš se něčeho? Nenechala sis vzít své ženské poklady intuici, divokost, neohraničenost? Nenechala ses lapit do sítí mužského myšlení a chování? Umíš nepřemýšlet a jen si žensky užívat spokojenosti tvých nejbližších? Proč chceš být matkou? Pokud máš strachy, mluv o nich se svou duchovní učitelkou. Ženy mají vesmírnou paměť a mají v sobě odpovědi na všechny otázky, léčivá slova a doteky na všechny bolesti. Neboj se si pro ně jít. Pomůžeš sobě, mně a budeš díky tomu moci pomáhat dalším ženám.

Budeš mě skutečně milovat? Přijmeš mne, ať budu jakékoli? Nemáš už se mnou nějaké SVÉ plány? Jsi ochotná mi dát svobodu? Budu skutečně vítané tvou rodinou? My miminka máme ráda láskyplné, trpělivé, laskavé, vroucí a měkké a usměvavé maminky, které nás přitisknou, nakrmí, utiší a bezvýhradně milují. Bezvýhradně znamená bez výhrad. Víš už nyní, jak mě chceš „vychovávat“, nebo ke mně přistupuješ již nyní s respektem?

Pokud jsi na všechny mé otázky odpověděla pozitivně, jsi spokojená, vyrovnaná a moudrá, a já nepřicházím, pak možná nejsi upřímná, něco nevíš, ještě není správný čas a nebo…. právě na tebe někde čeká nějaké úplně jiné miminko, které tolik potřebuje právě tvé ruce, tvou náruč, tvůj hlas a úsměv a já jsem jen prostředník mezi vámi dvěma…

Prosím, mysli na to, až budeš obklopena vzdělanými odborníky, přesvědčována, zatlačována, manipulována. Jsem tam vždycky s tebou…

Všichni totiž jedno jsme a těhotenstvím vše jen začíná…