Od roku 2008 v rámci Světového týdne respektu k porodu vedu besedy s žáky a studenty na téma zodpovědný sex, těhotenství chtěné versus nechtěné, způsob vnímání těhotenství a následně také porodu, metody porodu v Čechách a zahraničí ad.
Je to vždy velmi zajímavé a především žáci devátých tříd mě už mockrát svou otevřeností a zájmem úplně okouzlili. Navrch možná puberťáci a negativisté, pod tou „hustou“ ochrannou slupkou ale citliví a vnímaví skorodospěláci.
Na základě těchto besed pak některé třídy při výtvarné výchově tvořily svá úžasná díla. Ta byla pak společně se související literaturou vystavena v chebské knihovně a studovně.
Také jsem se pustila do poněkud náročnější výzvy a začala jsem s prvními besedami u posledních ročníků středoškoláků, mladých lidí okolo 20 let.
Přesto, že šlo o besedu v odpoledních hodinách, v jejich volném čase, sešlo se nás asi třicet. Velmi mě potěšilo, že přišlo i několik partnerských párů, to bylo pro besedu velmi přínosné.
Začali jsme mým vlastním filmem, v němž jsem se pokusila ukázat, jak velký význam má dobrý partnerský vztah při porodu. Diskutovali jsme o tom, jakou roli v těchto situacích hrají ženy, jakou jejich partneři. Studenti sami přicházeli s postřehy o proměnách tradičních rolí muže a ženy v současném světě.
Mluvili jsme ale také o přístupu k sexualitě jako takové a zkoušeli najít způsoby, které by mohly zlepšit komunikaci v partnerském životě.
Mluvili jsme o důležitosti duchovního rozměru partnerského vztahu a ukázali jsme si, že sex nemusí být rozhodně středobodem vztahu a už vůbec vztahu mladého, který ještě nechce vést k rodičovství.
Skončili jsme ukázkou z filmu Orgasmický porod, v níž přichází na svět dítě dvou mladých rodičů v atmosféře lásky, přijetí a společného štěstí.
Jsem velmi ráda, že studenti přišli, mají můj obdiv za otevřenost, se kterou přistupovali k citlivým tématům, a za upřímnost, kterou se nám podařilo v bezpečném prostředí vytvořit.
