Lékaři jednoho nejmenovaného novorozeneckého oddělení poslali přes facebookovou stránku porodnice do světa svou výzvu (i když bez výzvy). Že musí v zájmu rodiček a zdraví dětí propustit porodní asistentku, která svým alternativním přístupem zdraví výše zmíněných ohrožovala..
Nedozvídáme se, co bychom my mohli nebo měli dělat, jen se dozvíme, že je někdo nařčen a na konci se dá tušit výhružná manipulace. Nebo jde možná o bolestivý apel někoho, kdo volá o pomoc nevíme koho. Je jasné, že tuto situaci musí řešit vedení nemocnice. My, v textu lékařů označeni jako laici, ale rozhodně odběratelé zdravotnických služeb, se však jistě můžeme (a vlastně i máme jistou povinnost) vůči této situaci nějakým způsobem vyjádřit a podpořit toho, kdo skutečně podporu potřebuje, aby byla zachována základní lidská práva pro VŠECHNY, ne jen pro několik zaměstnanců nemocnice. V mailových odpovědích na otázky laické veřejnosti se vedení nemocnice vyjádřilo, že s personálními změnami nepočítá, nicméně je jasné, že pokud by přetrvávava napjatá situace v porodnici, nebude to dobré pro nikoho.
„Prohlášení dětských lékářů z xxxx: S lítostí musíme oznámit, že jsme byli donuceni vymezit se proti situaci na porodnici v xxxx nemocnici zapříčiněnou xxxxxxx a xxxxxx. Jejich péče je jistě pro laiky líbivá a pro výše uvedené finančně výnosná, ale z našeho odborného pohledu zcela nepřípustná. Některé jejich zásady a kroky bohužel mohou vést k poškození zdraví a dalšího vývoje dítěte. Jsme samozřejmě ochotni respektovat přání maminek a vytvořit co nejpříjemnější atmosféru při porodu i po něm, ale nejdůležitější prioritou je pro nás zdraví dítěte i matky. Opakovaně jsme se snažili výše uvedené upozorňovat na nedodržovaní základních neonatologických postupů. Tato doporučení nebyla a stále nejsou z jejich strany respektována, naopak jsme před rodičkami neustále kritizováni a naše práce je znevažována. My všichni jsme složili Hippokratovu přísahu, která nás zavazuje chrán it životy a zdraví dětí. V současné situaci na xxxxx porodnici nejsme bohužel již schopni toto zaručit, proto jsme požádali vedení o ukončení spolupráce s xxxxxxxxxxxxxxx a xxxxxxxxxxxxx.
V tomto názoru jsme my, všichni lékaři a sestry dětského oddělení jednotní.“
Na internetu se v alternativních porodních a rodičovských sociálních skupinách jako reakce zvedla velká vlna nevole, nejen proto, že nemocnice řeší takové věci přes sociální sítě a to i s konkrétními jmény ale bez konkrétních informací o způsobu „provinění“, ale především proto, že porodnici se právě díky zmíněným porodním asistentkám podařilo nabídnout péči i ženám, které přicházejí k porodu s porodním přáním, jsou informované a chtějí o způsobu péče, které se jim bude dostávat, diskutovat, hledat to nejlepší pro každou z nich. I když by se zdálo, že je to krok správným směrem, otevřít se názorům všech skupin, i těch, kteří přicházejí s novými požadavky, zaměstnancům novorozeneckého oddělení se tento posun evidentně nelíbí. Jejich zpráva byla sice záhy z FB odstraněna, takže předpokládám, že o věci jednají i interně, nicméně tato situace není rozhodně ojedinělá. Je třeba říci, že o podobném napětí mezi pokrokovými porodníky a porodními asistenkami a pediatry a především sestrami z novorozeneckého oddělení mluví většina informovaných žen i v jiných porodnicích. V mnoha porodnicích jsou zdravotníci ochotni (všimněte si toho slova) plnit do určité míry přání rodičů na porodním oddělení, ale na novorozeneckém oddělení většinou s nikým řeč není. O podpoře (ne)kojení a podávání náhrad mateřského mléka, formovačů bradavek a já nevím čeho se na internetu píše stále dokola a české ženy pláčou a pláčou a nekojí a nekojí.
Ale péče zaměstnanců novorozeneckého oddělení začíná vlastně již v průběhu porodu, protože často čekají za dveřmi porodního sálu a jsou přítomni samotnému porodu, takže vlastně významně ovlivňují jeho průběh, jsou často první, kdo dítě vidí a bere do rukou (což je takto napsané děsivé, dítě přece není jejich), jsou to oni, kdo určují, co se s dítětem po porodu bude dít, co bude jíst, kdy bude spát, kdy bude moci odejít a jak se bude postupovat v případě, že se objeví něco, co budou ONI považovat za nebezpečné pro jeho zdraví nebo život. Jsou to oni, kdo vytváří první povědomí o kompetencích u všech členů nové rodiny. Všichni asi chápeme, že i když je to vlastně zvrácené, tento postup vyhovuje většině českých rodičů. Stát za ně přebírá zodpovědnost v situaci, kde by ji měli nést oni. Byli jsme na to po generace v komunismu zvyklí a většina z nás to vyžaduje díky přertvávající postkomunistické výchově i nadále.
Otázkou je, kdo a proč tento ovčanský přístup podporuje, ale to přesahuje rámec mého komentáře.
Je třeba chápat, že zdravotníci tedy díky výše zmíněnému postkomunistickému postoji většiny rodičů a zdravotníků obecně skutečně CÍTÍ zodpovědnost za novorozence, rodiče ji na ně také pokládají, a v alternativních rodičích vidí pak často jen nevzdělané pralidi, kteří jsou zmanipulovaní internetem a bláznivými kamarádkami. V xxxxx (a jistě i v mnoha jiných porodnicích) se ale opravdu překvapivě podařilo některým zaměstnancům naprosto a zcela pomíchat jablka s hruškami. Nevystupují proti alternativním rodičům, protože bláznivost tohoto přímého kroku by odsoudili úplně všichni, to by si snížili kredit, ale vystupují proti svým kolegům, kteří se rozhodli přání svých pacientů (i když v souvislosti s porodem je zvláštní toto slovo použít) respektovat. Samozřejmě, že je nutno respektovat i ty, kteří si přejí vysokou míru bezpečnosti, nikdo nemůže nikomu nutit praktiky, které považuje za nebezpečné. Nicméně je dobré vždy zcela plně informovat o všech možných následcích každého jednotlivého zákroku. Jde „jen“ o respekt jako takový, někdy i navzdory osobním postojům, proto jde o pomáhající profesi hrazenou ze státních peněz. Dá se čekat, že spokojená matka bude mít i spokojenější děti a tím se může vyvíjet k lepšímu také celá společnost. Zdravotníci ve svém apelu píší, že zdraví je na prvním místě, ale to se bohužel pletou. Respekt vůči přáním pacienta je nad ním, o tom je demokracie.
Neumím si představit, že by se zmíněné dvě porodní asistentky (nebo jakékoli kdekoli jinde) mohly opakovaně dopouštět něčeho, s čím by rodiče dětí nesouhlasili, aniž by si na ně tito rodiče stěžovali. Protože o to jediné přeci jde. Aby byl s péčí spokojen klient, pacient. Však je to také on, kdo tuto péči formou svých daní a poplatků celý život hradí. Však je to také on, kdo má jediný určovat, jakým způsobem s ním bude nakládáno, ať už se jedná o jakoukoli službu.
Takže, zbavíme-li celou situaci emocí, je třeba se naprosto věcně zeptat, o co jde. Jaké otázky by si možná měli klást vedoucí nemocnice.
A) Jde o to, že napadené PA vycházejí vstříc přáním rodičů, avšak někdy navzdory kolegům lékařům nebo jiným zdravotníkům, kteří tato přání považují za život dítěte ohrožující? Pokud ano, o co konkrétně jde, jaké jsou na to relevantní důkazy a které studie ta která stanoviska podporují?
B) Jde o to, že někteří členové zdravotnického týmu jsou vybaveni nejmodernějšími informacemi, znají doporučené postupy WHO ( http://www.faktaoporodu.cz/doporuceni-who-k-porodni-peci-vedouci-k-pozitivnimu-prozitku-z-porodu/ ) a mnoho dalších důležitých a ve světě uznávaných a využívaných dokumentů, a druzí jimi vybaveni nejsou? Ví obě skupiny, co je bonding a proč je doporučován? http://www.faktaoporodu.cz/co-se-deje-tesne-po-porodu/ Proč v Čechách podle průzkumů nefunguje prosazování moderních zdravých přístupů a přetrvávají ty zastaralé a škodlivé? Pokud mají zdravotníci v rámci stejné porodnice rozdílné informace, proč tomu tak je? Tato situace totiž vede ke vzniku různých mýtů a smyšlenek, které se pak stanou pravdou. Například často slýcháváme, že dotepání pupečníku zvyšuje výskyt novorozenecké žloutenky. Pokud se někdo takové situace obává, je třeba si zjistit všechny důležité informace, projít také cizojazyčné studie, dbát na světově využívaná doporučení a najít konsenzus. O tomto např. více zde: https://jemnezrozeni.cz/2018/06/02/7-prinosu-pozdniho-podvazani-pupecniku-pro-dite/ Je někdo, kdo by mohl personál ujednotit v postupech, aby je byli všichni schopni profesionálně respektovat? VŽDY ALE SAMOZŘEJMĚ JEN JAKO DOPLNĚK PŘÁNÍ PACIENTŮ, KTERÁ LZE JASNĚ DEFINOVAT VE ZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACI, ABY SE PERSONÁL NECÍTIL OHROŽEN.
A nemohu si zde odpustit jednu odbočku. Jestliže se zdravotníci odvolávají na Hippokratovu přísahu, která má dnes v Čechách tuto podobu https://www.lf1.cuni.cz/sponze-absolventu-1lfuk , myslím, že tu nejpodstatnější část o prohlubování poznání a využívání moderních postupů ku štěstí lidstva by si měli připomenout.
C) Jde tu jen o zcela osobní rovinu? Jde tady o peníze, prestiž, uznání a zneuznání, ego? Prostě o jednoduchou malou lidskou závist? Pokud ano, řešení jistě bude nalezeno pomocí komunikace uvnitř týmu a nalezení kompromisů. Vzhledem k výše uvedenému nemůžeme čekat, že se lidé začnou chovat jinak, protože by změnili své vzorce chování a uvažování, že by se přestali cítit ohroženi (však ono se také o sebepéči v českých pomáhajících profesích zatím snad ani nepřemýšlí, ani nešeptá), to jsou příliš hluboko až snad v podvědomí uložené věci, ale stanovením jasných pravidel se mohou všichni učit novým věcem a postupně se svých strachů zbavovat. Rozvázání smlouvy s lidmi, kteří přinášejí nový vítr nikdy nemůže v konečném důsledku přinést nic dobrého. Pokud například porodní asistentka odmítne přestřihnout pupečník, přestože jí to přikázal lékař, ale rodiče si to nepřejí a dítě není v žádném ohrožení, a porodní asistentka je poté z nemocnice propuštěna, znamená to pro rodící ženy jediné, důležitější než jejich přání je přání lékaře, jsou jen v jeho rukách a už nezbyl nikdo, kdo by prosazování jejich přání prosazoval. Bude porodnice poskytovat bez propuštěné porodní asistentky lepší služby?
JAK Z TOHO TEDY VEN TADY I KDEKOLI JINDE?
A teď české ženy.. ta anonymní masa, ty miliony anonymních pacientů, laiků, kterým tito nespokojení vzdělaní zdravotníci pomáhají přivést na svět děti, jsou u nejdůležitějších okamžiků jejich života….
co vy na to? Co s tím?
Co umailovat vedení takové nemocnice pozitivními maily s otázkami po způsobu řešení celé záležitosti, aby se věc zas jen neschovala a spokojeně dál nezahnívala, místo, aby posunula porodnici dál, a také aby neměly vnitrovztahové potíže vliv na celkové klima v porodnici a tedy i na průběh každého z porodů?
Co vyrobit malé symbolické červené ozdoby a rozvěsit je na stromy před porodnicí?
Co uplést šály všem z porodnického oddělení, aby se zahřáli, cítili se opečováváni a nemuseli ohroženě kopat kolem, i když podle svého názoru s dobrým úmyslem?
Co založit například facebookovou událost a prostě vyrazit před porodnici v tisícovém davu? Možná je to u nás v Čechách nereálné…. ale co když ne???
Čas pro změnu už zase úplně nazrál, zachránit alespoň jednu porodnici, alespoň dva lidi, kteří se snaží respektovat přání jiných… můžeme, ta změna jsme my. I oni jsou totiž my.
